URBÁNNA RE/KREÁCIA CITYLAB
TERAZ PROJEKT ĽUDIA ENGLISH             SEZÓNA 2004+-5 CD AKCIE TEXTY MESTSKÁ HRA

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

TEXT
Hlava Mapa
 
Lukáš Henzl
 
Súvisiaca akcia: Hlava Mapa
 
Tento text je psán jako směs útržků, vrstev, tras, úseků cest, navigačních bodů a návodů k použití. Je to standardní postup při orientaci v terénu, jímž se ztěží, dle okolností, protloukáme vně a který je jako obrana, jako soběstačné teritorium, stavěn uvnitř:
HLAVA-MAPA
Rád bych nabídl několik příběhů, lineárně jdoucích, sledovaných okem jako trasa z bodu A do bodu B, tak, jak jsme se učili jako malí v hodinách matematiky, tak jako nám byly příběhy vtloukány do našich malých hlav, ale opět jako úlomky velkých celků.
 
HLAVA-MAPA nevystačí na román. Jako cestovní průvodce je nejblíže sbírce povídek, které mají lineární směr, vlastní turistickým túrám, volnému pohybu, vlastního např. dovoleným a v kontrastu túrám městským, bludným, plným změn, překrutů, omezení, nerozhodností, bloumání, zmatenosti, bezcílnosti. Soubor popisů začíná přirozeně od země, pěkně ve strnulosti a ne-možnostech, pomalu rozhýbáním se odpoutává, nabízí únikové cesty. Zakončena je mimo fyzické trasy, pod zemí či naopak nad městem, v tichu atmosféry nebo v bublání vody. Takto čteme HLAVOU vlastí MAPU.
 

 
 

 
 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 
I. část – Při zemi. Sociální prostor. Pohyb vně
 
Sociální prostor je podivný terminus technicus, který se snaží naťuknout nám všeobecně známou věc: Ne vždy se můžeme pohybovat dle libosti:
 
(not happy) key words:
- pohyb pravidelný, nucený – cesty do práce, ranní tramvaj, ospalost, příchody a odchody v pravidelnou hodinu
- víkend - potřeba úniku či naopak potřeba klidu a nehybnosti.
- pohyb nepravidelný – mimo kruhy: punk, vagus, hippie, Hare Krishna apod.
- nezaměstananost – speciální druh pohybu, část organisovaná / část chaotická
- pochůzky, končící v poflakování se
- „computer walking“ – obchůzky po stanovištích bezplatného či levného internetu
- levné nákupy, omezené penzum finančních prostředků, denní přísun kávy a piva
- bezcílné cesty, zpomalenost, depresivní stavy, úniky, denní snění
- vědomí neužitečnosti - „Živí tě svět idejí?“
- iluze volnosti, stanovisko „Proč ne?“
- „Být zpomalený“ - vyrovnávat náhlými, impulsivními výkony a akcemi (performancemi?), nárazovým jednáním, nutkavými vycházkami a poflakováním se.
- tendence k impulsivním únikům
- vycházky, úniky, útěky, společenství
- městské prostředí – neopouštění města – bod nula
 
Převedeno na světoprostor:
- Bod nula – základ, platforma, podmínky prostředí, možnosti přirozenosti.
- Demokratický stát.
- Nesvoboda – co o ní (ne)vědět
- Futuristická vize: „Moc přebere svět technologií“ (Však pouze v určité části světa.)
- Teze hackerství: „Bude hrozit reálné nebezpečí zcizení značné části (celého?) celosvětového majetku.“
- Ekologie: např: „Dotace západních států svým zemědělcům nepřímo likvidují naději na obživu zemědělcům rozvojových zemí (Ghana?). Ti musí hledat práci jinde.“
 
Situace při zemi:
(dia)kriticky
 
Být až nepříjemně při zemi. Bráno z pohledu od monitorů a klávesnic, bráno z pohledu skrze čistá skla výkladních skříní cestovních kanceláří, od zabookovaných letenek, anarchistů, čekajících na silnici. Bráno z nadhledu mobility.
 
Hutný, pozemský, fyzický prostor versus prostor volný, přístupný, otevřený, nastavený mysli až lehkovážnosti odpoutávek myšlenkových i skrzevadrátových (= skrze technické médium)
 
Realizace textů při zemi:
 
Nerealizované texty – texty při zemi
Realizované texty - texty, které se můžou stát mobilními
(mají šanci na mobilitu)
 
Text - zálohování dat
- setkávání
- schopnost připojení
 
Cestami za médii, které mají sloužit pouze jako nástroj, se ztrácí nakonec sama idea (např. kousek se jí ztratí v tramvaji, kousek v potravinách, kousek se přilepí cestou parkem ale zas se pak odlepí při vstupu do počítačové místnosti ap). Nakonec zůstává idea pouze na papíře, tedy na médiu klasickém, nedigitalizována, nerozšířena, zafixována v krátkém okamžiku, připravena k přepsání či k fyzické skartaci...
 
 
 
 
 
II.část – deKartografické črty. Kartografické značení nereálna. Pohyb uvnitř.
 
Zde se již odpoutáváme. Pro zahřátí prověříme jednu kruhově uzavřenou trasu ( A – A). Tedy:
 
Ráno vyrážíme po zelené turistické značce pomalým stoupáním na hřeben. Po hodině a půl volné chůze s mírným stoupáním se dostáváme na okraj údolí, odkud cesta již stoupá znatelněji nahoru. Otevírá se nám výhled na hřeben západní část pohoří, jež hodláme zdolat. Na okraji lesa je turistické odpočívadlo, pauza na posilnění a dále pokračujeme po žluté asi hodinu strměji po nerovném terénu. Výstup je náročný, určen pro pokročilejší pěší turisty. Zhruba za hodinu se ocitáme největším vrcholu pohoří. Zde pauza, při níž se můžeme pokochat, přeje-li nám počasí, nádherným výhledem na celé pohoří až k hranicím. Dále po žluté, zdoláváme dva krkolomné pahorky na hřebeni. Po půl hodině se pak dostáváme na druhý nejvyšší vrchol pohoří, který je pod úrovní první vrcholu o necelých 10 metrů nadmořské výšky. Opět krátká pauza a dále po žluté se již cesta celkem rychle svažuje do údolí. Rychlým krokem jsme již za 3/4 hodiny u pásu kosodřevin a sestupujeme zpět k lesu. Žlutá turistická trasa nás po další hodině chůze zavádí zpět k rozcestí s odpočívadlem, odkud v dopoledních hodinách vyráželi na hřeben. Cesta zpět nám svažujícím se terénem zabere něco málo přes hodinu.
 
Použitou reálnou mapu záhy rozstřiháme, překreslíme, rozdělíme a spojíme dle libosti. Návod pro užití vyjmutých kartografických značek zde:
 
 
 
 
 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 
deKartografické črty
 
Vrstvy
 
Spousta věcí se odehrává ve vrstvách. Jako vrstevnice, jako nadmořská pásma i geologické vrstvy pod zemí. V každé vrstvě se cítíte jinak. Prolínají se, jsou deformované, jsou ve vztazích. Mezi vrstvami naleznete úlomky, části kdysi větších celků, odumírající zbytky. Existují pukliny: lomy, jeskyně, duté vnitřní prostory. Slepé cesty.
Ve vrstvách se pohybujete řezem, vertikálou. Nehmatatelnými vrstvami proplouváte přes den: jak se cítíte ráno, jak v poledne, jak večer.
Vrstvy nemají nikdy pevný tvar.
 
Město
 
Prostor pro vzájemné působení (fráze). Lokality a silová pole. Funkce budov. Veřejná prostranství. Napětí versus uvolněnost (procházka). Neděle versus pondělí v centru města. Podívaná perspektivou střihu (těkání). Setkání na ulici, v obchodě, po domluvě v určitém podniku.
Test: S kolika lidmi se střetnete (pohledem) při ranní cestě tramvají/ pěšky. Jejich rozpoložení (při zatažené/ rozjasněné obloze). S kolika lidmi přijdete přes den do kontaktu? Apod.
Čtvrtě – klidné městské čtvrtě, dvory.Okrajové, kopce, zahrádkářská kolonie, přechod do lesů. Přítomnost řeky.
 
Jeskyně
 
Značeny v mapě, i menší. Příčný řez – odhaluje zákruty, místa s podzemním tokem, vodou (nepřístupná). Ocitnout se na konci zákrutu, vlhko, tma, riziko úrazu.
 
Lom
 
Prostor, otevřený, prázdný. Ticho. Zatopený lom – hloubka, viditelnost několika metrů, strach (těžební stroje na dně).
 
Soutok
 
Místo, kde se setkávají odlišné toky, odlišné zkušenosti. Mísí se jejich rychlosti proudu, barvy.
 
Oblaka/ atmosférické jevy
 
Nejsou zaznamenány v klasické mapě. Meteorologické záznamy podstatě oblak neodpovídají, mění je v beztvarou hmotu.
 
Voda/ moře
 
V mapě odstíny (bledě) modré. Taktéž neodpovídají její podstatě. Mořské proudy. Vytváření horizontu (moře). Jeho nepřítomnost ve vnitrozemí (touha spatřit).
 
Světlo (mimo kartografické kategorie)
 
Večerní – oranžové při západu slunce, výrazné proti temnému, bouřkovému nebi. Úhel dopadu – rozděluje na světlou a tmavou část. Stín – postupuje hraniční čárou, přizpůsobivou všem tvarům.
 
Ticho
 
 
poskládáno za větrné neděle 8.5. 2005 v Brně, v miniaturní pracovně, na návštěvě.